Když já si marodím...

No kdo to kdy viděl?! Já mám první podzimní/školkový kašlík, jsem chudinečka nemocánek a oni (ano, vážně oni, všichni tři, zbytek mý drahý rodiny) si mě jen tak pro nic za nic odloží marodit k babičce a sami si užívají výlet! A dělali úplně všechno, co by mě dozajista bavilo! Šli nahoru a dolů, cestou širokou i úzkou, korytem potoka i skálou, bahnem i vodou, s pivem i bez piva :-). A to všechno úplně bez mě!

 

Botanicus

Vyrazily jsme si mince, vyrobily ruční papír, natiskly na něj rožmberskou růži, vybraly si svíčku, ale nejvíc legrace jsme si užily stejně v zahradách.

Benjamínci

Jedééém!

Jedeme na pívo!

Dozvuky babího léta

Musím se přiznat, že letos jsme toho na kole společně moc nenajezdili. Buď bylo hrozný vedro nebo nebyl čas. Ale i tak to stálo za to. 
Ujela jsem úctyhodných 24 km a vypad mi u toho zub. Ne, opradu jsem si nenabila kokos, prostě jsem ho nechala zakousnutej v křupce. Můj první mléčňák je prostě fuč :-).

Na akci v blázinci