Karolínka

S Karolínkou je čím dál tím větší legrace. Hlavně když jí rostou zuby. 

Když si chcete vystřelit

Když si chcete zastřílet, vyberte si ten nejlezavější podzimní víkend (v dešti a v mlze jde přece všechno líp), zadejte do navigace Hrušovany nad Jevišovkou (aby vás dozajista vedla tou nejdelší a nejpitomnější cestou), zařiďte si voličský průkaz (aby se v té nejmenší moravské díře jó hodně divili, kde se tam ty Pražáci vzali) a jeďte za lidma, u kterých si nejste jistí, zda vedle nich chcete stát, když mají v ruce střelnou zbraň...
Ale víkend to byl skvělej. Přežili jsme ho, měli jsme dokonalý zvěřinový hody a táta skolil jednoho pravýho nefalšovanýho asfaltovýho holuba. 

Sváteční den

Když máte svátek, celý den se toči jen okolo vás!

Poslední krásné dny

Poslední krásné dny jsme strávili na výletech. A kolik jste toho stihli vy?

Když si chceš vzít na výlet kamarády...

...a oni zrovna nemají k dispozici auto, tak si je na výlet prostě odvezeš.
"A vy máte nějaký autobus, že bychom se tam všichni vešli?"
"Ne, ale dva volanty."
Tak jsme si společně užili prima den!

Jazykové okénko

Lidský jazyk je otevřený, neustále se vyvíjející systém a slouží, je je všem jistě dobře známo, jako prostředek lidské komunikace. Je produktivní, což znamená, že z omezeného množství znaků vzniká neomezené množství výpovědí a nová slova. A gramatická struktura jazyka, jednoduše a stručně řečeno, je tak nějak ušita na míru, aby sloužila komunikativním potřebám jeho uživatelů.
I já samozřejmě tento nástroj zhusta využívám, nicméně omezená slovní zásoba rodičů a lidí z mého okolí naprosto nedostačuje mým představám o označovaném a naopak zbytečná gramatická složitost mě omezuje v rozletu, když potřebuju rychle něco důležitého sdělit. 

Takže stejně jako jazyk jakožto systém, jsem i já jakožto jeho uživatel značně produktivní:

Spolu s mamkou jsme si vlásky nechali upravit od paní ostříhávačky.
Odřený prst mi mamka ošetřila zálepkou.
Tátovu MP3 mi máma k mé nelibosti před večeří hluchla.
K čemu máš mami na tom kapesním noži ten pérováček?
Na bazéně mají takový takové kyblíky, které se neustále napouští, a když jsou plné, tak se pod náporem tekoucí vody vylejou. Složité, že? Tak já jim říkám lejvánky. 
Když jdeme ven a Karolínka se nestihne najíst, bereme jí lahvičku s pitím s sebou. A aby vydržela teplá, dáme ji do chráničky kočárové.
Neustále mi naši kladou na srdce, abych v koupelně necákala. Jasně, jinak tam bude potopeň.
Doma mám pianko a flétnu, tak mi děda přinesl knížku, v níž jsou písničky a notové zápisy. Prostě notník.

Co se týče gramatiky, tam je mi rozmanitost jazyka trochu na obtíž a tíhnu spíš k vyrovnávání napříč paradigmaty. Případně když už se naučím nějaké pravidlo, neváhám ho použít:

Karolínka se chytla mojich vláskůch.

Ja jsem obou rodičůch.

Vidíš toho kůně? Ty kůni!
To se nedá nakrájet bez nůže.
Můžu si to vezmout? Já už si vemla. 
Já bych si pomohla nohama a rucema.
Já jsem se bojila.
Budeš mi to vráťovat?

A jaké jazykové libůstky máte v oblibě vy? :-)

Vše pro ten slavnostní okamžik

Konec léta sliboval nádherné počasí a onen slavný den, na který jsem se tolik těšila, se přiblížil. S mamkou jsme dlouho dopředu vybíraly šaty, pro mě to bylo snadné, pro mámu trochu oříšek (proč se všichni žení tak brzy po porodu?), přemýšlely o nejvhodnějších účesech a tátovi volily nejvhodnější kravatu, aby k nám perfektně ladil. 
A už už se probouzím do toho krásného rána... A ono ejhle. Pršelo, že by psa nevyhnal a auto nám smutně ukazovalo 15 °C. Čím víc jsme se blížili k Sázavě, bylo hůř. 
Moc jsem se na nevěstu těšila, a protože svatba je její velký den, povídám: "Mami, Maruška bude převlečená za nevěstu a bude mít krásný bílý šaty?" "Určitě bude." "A mami, bude tam čtyřicet ženichů a Maruška si z nich vybere?" "No, řekla bych, že už má vybráno." "A mami, táta se taky převlíkne za ženicha?" "No tak to ani náhodou, Terezko, to by mu mamka opravdu nedovolila."
Byl to sice trochu boj tátu odtáhnout (od rautu) zpátky domů, ale máme ho. A nikomu ho nedáme.