Musím se přiznat, že jsem vyloženě turistickej typ. Bez batůžku nebo alespoň kola se takřka žádný odchod z domova neobejde. A vzhledem k tomu, že jako správný lehkovážný cestovatel si na své zavazadlo vzpomenu až těsně před odchodem, nabalím ho vším, co se do něj vejde a je právě po ruce. Takže při dobíhání autobusu začnou rachtat autíčka třeba o kaleidoskop. A sotva si v autobuse sednu, začnu rozumbradovat: Auto... nemáme... (Ale máme, beruško, jen čeká doma...) Jedeeem... stavíme... vystupujem... (Ne, Teri, ještě nevystupujem...) Pán hačá... (To je paní, Terezko...) Držíme pevně... Tramvaaaj... Metrem... (Jen vydrž, pojedem autobusem, metrem a tramvají, abychom dojeli na vláček) Hele, jůůů, vláčkem!
Žádné komentáře:
Okomentovat