Mona a kybík

Na světě jsou jen dvě věci, bez kterých se bezpodmínečně nesmí opouštět byt. Ne, opravdu mobil a klíče to nejsou. Bez mony (motorky) a kybíku (kyblíku s bábovkama) by se svět zastavil. Nosíme je na nákupy, do auta, k babičkám domů i do práce. V nákupáku musím sedět na motorce, i když jsem v košíku. Mám pak slastnej pocit, že řídím svět. Většinou se ke mě nevejde už moc nákupu a cizí nerudnej hlas z repráku hlásí, že děti se maj přepravovat pouze v tom sedátku, který bytostně nesnáším. Máma hučí do táty, že to bylo určitě na nás a ať to nějak vyřeší. Jediný řešení je rychle vypadnout někam ven. Jo jo, nikdo přece neříkal, že to se mnou bude jednoduchý.