Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!

Máma se prostě a jednoduše rozhodla, že se stane kariéristkou. To v běžný praxi znamená, že si každej den chodí odpočinout do práce k počítači, zato odpoledne se musí najednou všechno stihnout. A co hůř, o víkendu se doháněj procházky tím, že se udělá nějakej nepromyšlenej hurá vejlet, kterej zaručeně bude stát za to.
Naposledy jsme takhle neuváženě vyrazili na Říp. Nejenomže nikoho nenapadlo, že cesta vede strmě vzhůru a žádný ťapkání po vrstevnici se konat nebude, ale ze zásady naši neplatí parkovný, tak jsme si cestu protáhli ještě o louku u zvířecího hřbitova. To byste nevěřili, jakej tam je o víkendu nátřesk, větší než na Václaváku. Takže náš výlet začal nasazením pietních výrazů, přičemž já jsem v soucitných obličejích vyloženě mistr...
Sotva se dovlečete nahoru, tak na tý naší slavný Mekce najdete jenom kadibudku. A sotva se dosypete dolů, nenajdete rozumnou hospodu. Prostě zase jeden den, kdy jsme si mohli s úspěchem říct, že to zase stálo za to.